Přesto, že za oponou celé velké události, takové jako je módní přehlídka, stojí štáb lidí, kteří odpovídají za každý prvek, to právě režisér nese odpovědnost za vzhledový aspekt. Vymýšlí, koordinuje, kontroluje a dohlíží, aby konečný efekt byl perfektní. Právě této úlohy se zhostil Maciej Majzner během Supervision Fashion Show. Vždy velmi ochotný, kontaktní a neobvykle mile nám odpovídal na všechny otázky ohledně toho, jak vypadá jeho práce.

Je z něho cítit, že je profesionálem a dobrým člověkem. Maciej Majzner velmi rád vypráví o své práci a speciálně naše čtenáře zve do zákulisí.

Maciej Majzner: režisér módních přehlídek, vizionář a umělec

Móda ho vždy provázela. Maciej Majzner má duši umělce, která mu pomáhá tvořit úžasné a vizionářské eventy. Fashion branži dává celou svou duši a když už něco dělá, dělá to na 101%. Za jeho nejnovější dílo, čili online módní přehlídku Modivo x eobuv.cz slyšel mnoho dobrých slov. Jak Maciek vypráví o své práci? Vesele a s velkým zápalem!

Kdo je Maciej Majzner a s čím bojuje jako režisér módních přehlídek?

13858

Co je potřeba udělat, abyste se mohli stát režisérem módní přehlídky?

Kdybyste se zeptali světových režisérů módních přehlídek na jejich historii, každý by povyprávěl úplně něco jiného. Neexistuje jedna cesta a obor na vysoké škole „Režie módních přehlídek” a určitě málokterý filmový nebo divadelní režisér by se chtěl zabývat striktně režií módních přehlídek. Je to kombinace událostí, okolností, zájmů a dovedností. V mém případě byla tato kombinace úspěšná. Můj zájem o módu, prakticky od té doby co si to pamatuji, se shodoval s tím, že jsem od deseti let cvičil společenský tanec. Tančil jsem s mýma partnerkami na mnoha závodech a přehlídkách. Já jsem vždycky byl v této dvojici tou osobou, která vymyslela na jakou hudbu budeme tančit, jak se oblékneme, jaké přidáme speciální efekty a jak vytvoříme atmosféru. Byly to nějaké drobné začátky režírování.

Jak se to stalo, že jste začal s touto prací?

Pocházím z Łodzi, ve které se několik let zpátky odehrávala největší párty módní branže v Polsku – Fashion Week. Získal jsem pozvánky na přehlídky, trávil jsem čas díváním se celé dny a noci na after party, kde jsem také poznával osoby z módy. A tak jsem poznal několik mladých návrhářů, kteří plánovali přehlídky na Fashion Week. Mluvili jsme o tom, že mě zajímá režírování přehlídek. Vyprávěl jsem jim své nápady, které se jim zalíbily a tak jsem v roce 2011 vytvořil první dvě přehlídky právě během Fashion Weeku. Později se mašina začala točit sama, tvořil jsem své portfólium. Měl jsem co ukázat, když jsem se bavil s návrhářem o vytvoření jeho přehlídky. A tímto způsobem uteklo deset let od mé první módní přehlídky, kterou jsem režíroval.

Jak chápete pojem móda? Čím pro Vás je?

Móda je pro mnoho lidí, kteří jsou s ní svázáni a kteří pracují v této branži, celý svět. Já mám trochu jiný přístup. Móda je pro mě důležitá a má důležité místo v mém životě. Opravdu ji však považuji za součást svého života, za svou každodenní rutinu. Oblečení tvoří fragment každého dne mého života. To něco, co mě doprovází během celého dne. Oblečení také dokáže, že se cítím dobře a rozhoduje o tom, jak mě lidé vidí. Určitě je to výsledek výchovy. Mí rodiče, kromě toho, že nepocházím z bohatého domu, vždy přikládali velký význam tomu, jak se oblékali a jak oblékali mě. Móda je prostě součástí mého života, kterou miluji a která dokáže, že se cítím dobře. Ale nechci tady tvrdit, že znám nějakou ideologii a říkat, že jsem nadšencem a znám historii módy – tak to není.

Jiný mám také přístup co se týče přehlídek a tím pádem i k mé práci. Je to pro mě představení. Stejně jako balet nebo opera potřebuje okolí, tak i kolekce oblečení to potřebuje. Každý kdo byl na přehlídce, dokonce úplný laik chápe, o čem mluvím. Emoce, to něco, co námi pohne, to je umění.

Co se Vám nejvíce líbí na této práci?

Ah, to bych mohl mluvit dlouho! Práce režiséra přehlídek v sobě spojuje mnoho prvků, které dokáží, že v břiše cítím létat motýlky. K tomu všemu miluju divadlo. Vždy mě však divadelní zákulisí zajímalo více než samotné představení. To, co se děje za scénou, jak se scéna pohybuje, jakým způsobem se na ni objevuje scénografie, šatníky, chodby. Módní přehlídka má v sobě hodně divadla. Neskrývám, že jsem vždy chtěl být lídrem. Měl jsem rád ve škole představení, recitační konkursy. Rád stojím vepředu na scéně, když na mě dopadají světla. Všechno tohle dokázalo, že malý chlapec s komplexy, který i nadále tam někde ve mě je, kvete a ví, že se nachází na dobrém místě. Snil jsem o tom, že se stanu modelem, mít své 2 minuty slávy na přehlídce pouze pro sebe. Nestal se ze mě model, ale mám své dvě hodiny na přehlídce, kdy vedu zkoušky s modely. A když začne přehlídka, je v okolí tolik dalších emocí. Je to práce, o které když mluvím, mám husí kůži.

Je něco, co bys napsal na seznam chyb této profese?

Ja je nevidím. Samozřejmě, mohl bych říct, že je to těžká práce, že trávíme několik desítek hodin denně natáčením přehlídky, že zapomínám tehdy jíst a kvůli tomu chudnu, že pořádně nespím a stresuju se. Všechno je pravda. Ale myslím si, že osoby, které tak hodně zvýrazňují tyto „chyby”, chtějí jen posílit svou pozici. Přece jestli řeknou, že to je tak těžká práce, budou více doceněni. Já nevidím žádné chyby. Vždy, když daný den tvoříme přehlídku a celý tým je už unavený, říkám do mikrofonu: „Mí drazí, jsme unaveni, vím. Ale myslete na to, že děláme krásnou věc, že máme práci, kterou milujeme a může se nám teď zdát, že je těžká, ale není to práce ve výrobě nebo ve zdravotnictví”.

Myslíte si, že práci režiséra přehlídky se dá naučit nebo se ,,s tím něčím” musíte narodit?

Potřebné je to i to. Pro všechny umělecké práce se potřebujete narodit s „tím něčím”. Přece to není tak, že má „to něco” a vejde na přehlídku a všechno se udělá samo. Já jsem vždy na začátku věděl, jaký mám nápad na danou přehlídku, co chci představit, co chci říct, co chci ukázat. Ale aby se to stalo, musel jsem se naučit mnoho technických věcí. V tomto případě bylo mým úspěchem to, že nemám problém s navazováním kontaktů a předáním svých myšlenek a jejich popsáním. Díky tomu vznikly první přehlídky. Protože technický tým – kluci od světla, efektů atd. přesně věděli o co mi jde a rozsvítili světla tak, jak jsem si to představoval. Nebylo to až tak snadné, protože jsem byl nový, takže na začátku mě museli nejdříve pochopit. Během dalších let jsem se naučil opravdu hodně, ale vždy zdůrazňuji, že přehlídka je výsledkem skupinové práce – jsme tým. Bez dobrého osvětlení a ozvučení by režisér sám nic neudělal, dokonce i když se narodil s velkým darem.

Co Vám v praxi přináší Vaše práce?

Práce režiséra je opravdu všechno, kromě vzhledů modelek nebo modelů, kteří jsou vidět na přehlídce. Režisér odpovídá za vytvoření komplexního konceptu přehlídky nebo události. Tvoří ji společně s návrhářem nebo s osobou, která je odpovědná za takové věci v dané značce, se kterou spolupracuje. Jako režisér vymýšlím koncepce scénografie, vzhledu a osvětlení celé přehlídky, to zda (a jaké) využijeme speciální efekty. Obvykle také vybírám hudbu, která se bude k přehlídce hodit. Samozřejmě záleží na rozpočtu dané události. Někdy spolupracuji se scénografem, s DJ-em, který skládá úplně novou písničku, která je vytvořena speciálně pro tuto událost. Ale obvykle to bývají mé nápady. Přikládám hudbě velký význam, protože to právě ona, podle mého názoru, tvoří atmosféru. Stejně jako v divadle, než se zvedne opona, slyšíte hudbu a tato hudba vytvoří Vaši náladu.

Čím by podle Vás měl začít někdo, kdo se chce stát režisérem módních přehlídek?

Od úvahy nad tím, co bude jeho hlavní prací. Realita je taková, že v Polsku je velmi málo módních přehlídek, že kromě toho, že režisérů je v zemi několik, myslím si, že žádný z nás nežije pouze z této práce. Já jsem vždy bral přehlídky jako jednu z dalších prací, hobby, díky kterému plním své sny, ale je to také dodatečný příjem. Pokud si je ovšem někdo jistý, že chce dělat právě tohle, doporučuji si projít podobnou cestou jako jsem měl já. Naživo jsem viděl hodně přehlídek. Pokud jsem měl možnost, vždy jsem se snažil připojit k týmu, který tvořil přehlídku, i když jsem měl jenom podlepovat boty. Díky tomu jsem se naučil, jak vypadá práce vzadu. Pozoroval jsem a poslouchal. To byla důležitá škola, od které je vždy dobré začít.

13859

Nemůžeme se nezeptat na oblíbené outfity. Máte ve svém šatníku nějaké perličky?

Módu a oblečení beru jako svůj každodenní chleba. Nemám oblečení o kterém bych snil, za které bych zaplatil obrovskou částku nebo prodal svou duši. Někdy si říkám, že kdybych byl bohatý, nosil bych oblečení Driesa Van Notena. Bohužel nejsem, takže nenosím. Oblékám se v konfekci, hledám perličky a nejlépe pokud jsou ve slevě. Někdy bývám oblečený za 1800-3000 Kč. Velmi často slyším, že vypadám jako bych nosil oblečení od návrhářů a lidé se mě ptají odkud mám určitý kousek oblečení. Tehdy velmi upřímně odpovídám: Zara za 600 Kč. Nebudu tvrdit, že je to jinak. Taková je realita a nevidím důvod, abych si hrál na někoho exkluzivního. Byl jsem vychován v domě, ve kterém nikdy nebylo hodně peněz, ale když se podívám na fotografie rodičů, až sám nemůžu uvěřit tomu, že vždy vypadali tak geniálně. Děkuji jim za tyto geny a za to, že mě naučili oblékat se opravdu levně a zároveň vypadat dobře.

A existuje oblečení, které nemáte rád?

Samozřejmě, nepřeberné množství! Nechci říkat, že si nikdy něco neobleču, protože možná někdy budu mít chuť šílet. Ale je mnoho takových kousků oblečení. Nebudu tady říkat každý model, ale určitě si neobleču kde co. Někdy přemýšlím o tom, odkud lidé mají takové nudné oblečení. Oni se samozřejmě na mě dívají jako na toho divného a také přemýšlejí o tom, odkud jsem vytáhl své bílé sako a široké kalhoty… Ale ano, nikdy si neobleču oblečení, které dokáže, že budu podobný úplně někomu jinému. To rozhodně zabíjí osobnost.

V jakých botách se cítíte nejjistěji?

Přesně vím, jaké boty nosím. Na podzim a v zimě to obvykle jsou kotníkové boty s elastickým prvkem a několik let už také nosím kovbojské boty. Na jaře a v létě to zase jsou mokasíny, miluju ty v retro stylu. Také mám velmi rád espadrilky a sandály, ale to především na dovolené. Líbí se mi boty, které dají tečku nad „i” outfitu. Černý oblek doplňuji botami s cvočky. Mám rád motivy hada a krokodýla. Nejsem typem papouška, který vyjde v barevných botách. Poslední dobou často přemýšlím nad koupi bot Martens, ale k tomu musím ještě dozrát.

Které boty si nikdy neobujete?

Podobně jako v případě oblečení, nechce říkat, že si nějaké boty určitě nikdy neobuju. Mám menší problém se sportovními botami. Neumím je nosit, cítím se v nich nepohodlně. Nosím je pouze během volných dnů v kombinaci s teplákovkou. Vždy si k tomu ještě oblékám kabát nebo koženou bundu, abych nebyl tak úplně sportovně oblečený.

13860

Ředitelka e-commerce Modivo – Aleksandra Szol-Tułecka a režisér módní přehlídky – Maciej Majzner

Podívejte se také na další článek: Relace z Modivo & eobuv Supervision Fashion Show – výjimečná módní přehlídka online >>>

Během produkce Supervision Fashion Show i po několika hodinách nahrávání ve studiu a plnou připravenost, Maciej Majzner neztratil úsměv z tváře. Je opravdovým režisérem a sledovat ho „v akci” bylo inspirativní a příjemné!

Autor

Ewa Musiela

Jsem estétka a nadšenkyně nekonvenčních spojení a outfitů s martenskami. Řídím se heslem Salvadora Dalího − „základem všech vítězství je…oděv!”. Zajímám se o tajemství navrhování módy. Definuji to, co není zdefinováno.

Původní text článku byl přeložen a upraven pro potřeby blogu eobuv.cz.

Pokračováním v používání webu souhlasíte s používáním cookies. více informací

Tento web používá k poskytování služeb soubory cookie. Další užívání stránek znamená, že souhlasíte s jejich použitím.

Zavřít